Tato změna oproti aktuálně platnému územnímu plánu (od roku 2001) by znamenala konec projektu Muzea perníku v Perníkové chaloupce, které bylo vybudováno ze soukromých zdrojů a již jedenáctou sezónu funguje bez jediné koruny dotací z veřejných zdrojů. Je vyhledávaným turistickým cílem zvláště pro rodiče s dětmi. Projekt vyžadoval a získal od restituenta k dispozici plochu „občanského vybavení“ v rozsahu celého oploceného areálu bývalého Ústavu sociální péče pro mentálně postižené. Proto mohl být realizován. Pokud se dosavadní podmínky novým územním plánem změní, bude muset být bohužel ukončen.

Je jenom účelovým tvrzením zpracovatelů, že změna územního plánu umožňuje užívat celý oplocený areál beze změny! Systém ekologické stability (biocentrum) a plochy nezastavitelné zeleně mají ze zákona zcela jiný účel a požadavky než plochy občanského vybavení k výkonu živnostenské činnosti. Již nyní rozhodnutí Magistrátu města Pardubic například požaduje zalesnění travnaté plochy v místě nynějšího Ohniště pro 12 měsíčků (viz foto výše) bez ohledu na jim známý fakt, že pod travnatou plochou se nalézá velký septik z dob socialismu.

Územní plán je závazný dokument budoucího vývoje obce, který zastupitelstvo přijímá ve své samostatné působnosti. Má právo trvat na tom, že stávající územní plán se měnit nebude. Namísto toho dlouhodobě deklaruje, že schválí návrh tak, jak ho připraví úředníci Magistrátu města Pardubic.

V rámci řízení zástupci Krajského úřadu jako dotčeného orgánu rozhodli, že pozemky uvnitř oploceného areálu bývalého Lovčího zámečku nadále nebudou sloužit občanské vybavenosti a podnikání jako dosud, ale prioritně pro systém ekologické stability, jež je dle definice zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu“. To vše uvnitř oploceného zastavěného stavebního pozemku, který je dosud z historických důvodů formálně v katastru nemovitostí veden jako les se způsobem užívání „sportoviště a rekreační plocha“.

Lovčí zámeček byl totiž v roce 1882 postaven na lesním pozemku a jeho okolí bylo dle archívních dokumentů „skvěle upraveno“ do podoby zámeckého parku. Znárodňovací výměr Ministerstva zemědělství, jež bylo nejvyšším orgánem státní správy lesů, předal Místnímu národnímu výboru v Pardubicích v roce 1949 budovu s pozemky k sociálním účelům s podmínkou, že zámecký „park nebude proměněn v užitkovou zahradu“. Nabyvatelé se ovšem o park přestali starat a nechali ho zarůst náletovými dřevinami, takže postupně začal vypadat jako běžný les. V roce 1965 byly pozemky někdejšího parku v souladu s tehdejšími předpisy oploceny pro potřeby Ústavu sociální péče pro mentálně postiženou mládež, který v areálu sídlil až do roku 2000 a na jehož činnost současní majitelé areálu Perníkové chaloupky navazují.

V roce 1996 došlo k významné změně lesního zákona, který mimo jiné zakázal oplocovat les, avšak majitelům nestanovil povinnost lesní pozemky přizpůsobit novému zákonu. Orgán státní správy lesů dostal právo a povinnost rozhodnout v pochybnostech, zda pozemky jsou či nejsou pozemky lesními dle nového zákona. Toto správní řízení probíhá od počátku března 2014 a dosud nebylo ukončeno. V něm bylo sice předloženo několik desítek zásadních důkazů, proč změnou lesního zákona v roce 1996 pozemky uvnitř oploceného areálu přestaly být lesem, neboť požadavkům nového zákona nevyhovují, avšak zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje, jež je v tomto správním řízení v pochybnostech orgánem odvolacím, se protiprávně a bez ohledu na důkazy dne 10. 3. 2014 dohodli se starostkou obce Ráby a úředníky Magistrátu, že pozemky uvnitř oploceného areálu jsou pozemky lesními a že na nich zřídí systém ekologické stability (biocentrum).

Zastupitelé obce Ráby se pak na návrh starostky Zdeňky Morchové odmítli legislativním problémem z dob socialismu zabývat pro jeho údajnou složitost a na své květnové schůzi písemnou žádost majitelů oploceného areálu Lovčího zámečku o využití zákonných pravomocí obce (např. aby trvala na zachování aktuálně platné úpravy územního plánu v lokalitě nebo aby alespoň přerušila řízení o Novém územním plánu do doby vydání pravomocného rozhodnutí v pochybnostech o charakteru předmětných pozemků, jichž se změna územního plánu týká) pouze „vzali na vědomí“.

Zda úspěšný projekt Perníkové chaloupky skončí u správního soudu nebo zda bude moci i nadále pokračovat, rozhodne hlas každého zastupitele obce Ráby při hlasování o Novém územním plánu na veřejném zasedání ve čtvrtek 11. září 2014 od 19 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu v Rábech. Je to jejich právo a osobní historická odpovědnost.

PS: bohužel, v duchu dohody s dotčenými orgány z 10. 3. 2014 také nová žádost o využití zákonných pravomocí obce Ráby, která byla zastupitelům dne 11. září 2014 přečtena a která upozornila na nezákonnosti v úředních postupech procesu přípravy podkladů, zůstala nevyslyšena s tím, že zastupitelé nebudou Nový ÚP Ráby projednávat, ale pouze schvalovat, a že se mají vyjádřit buď PRO nebo PROTI Novému územnímu plánu jako celku.

Výsledek hlasování:

Zastupitel(ka)	Volební strana	Jak hlasoval(a)
Zdeňka Morchová - starostka	"Vaše naše Ráby", SNK	PRO Nový ÚP Ráby
Vladimír Vachek - místostarosta	"Vaše naše Ráby", SNK	PRO Nový ÚP Ráby
Ing. Vojtěch Černík - místostarosta	SNK obce Ráby	PRO Nový ÚP Ráby
MUDr. Jiří Kubeš	"Vaše naše Ráby", SNK	nepřítomen
Roman Kolář	SNK obce Ráby	nepřítomen
Josef Soukup	SNK obce Ráby	PRO Nový ÚP Ráby
Mgr. Jana Trnková	SNK obce Ráby	PRO Nový ÚP Ráby
Ing. Jana Procházková	"Vaše naše Ráby", SNK	PRO Nový ÚP Ráby
Jiří Frencl	"Vaše naše Ráby", SNK	PRO Nový ÚP Ráby

Majitelé nemovitostí v areálu Perníkové chaloupky se proti změně územního plánu v Rábech dále budou bránit správní žalobou, neboť jsou přesvědčeni, že v úředních postupech procesu její přípravy došlo k porušení zákonů.